festival DIVADLO - Jakub Čermák a JOHAN (CZ): PO TVÝCH HROBECH ŠLAPU - světová premiéra / Program Moving Station

11. 9. 2018, 20:00

Světová premiéra původní dokumentární inscenace inspirované hřbitovy, pomníky a naším vztahem k zesnulým. Představení pracuje s českou lidovou slovesností. Nastiňuje, koho uctíváme a koho naopak nenávidíme. Jak a proč?

Zdroje jsou následující:

 

Zdroj č. 1: Co jste vy, my jsme byli, co jsme my, vy budete. Kdo v srdcích žije, nezemřel. Prach jsi a v prach se obrátíš. Spi sladce. Jen jednou jsi nás zarmoutila a to když jsi nás opustila. Odpočívej v pokoji. To nelze říci pouhým slovem, co lásky spí pod tímto krovem. Bolestné bylo naše loučení, radostné budiž naše shledání! Není smrti, je věčně živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý. Dřímej věčný sen. Memento mori!

 

Zdroj č. 2: Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko! 100 let staré židovské kosti nemohu mít větší práva než živé české děti. Židozednářské klany ovládají dění ve světě, lidé, bděte! Žid nekrade a nelže, jen když je mrtvý! Jak to, že v ČR vede divadlo smradlavý židácký prase Michálek??

 

Koncept, scénář, režie: Jakub Čermák
Scéna, kostýmy: Martina Zwyrtek
Produkční a dramaturgická spolupráce: Roman Černík
Hrají: Jáchym Kučera, Hana Müllerová, Richard Němec
Světla, zvuk a technická podpora: Jonáš Špaček, Petr Beránek
Podpořili: statutární město Plzeň, Ministerstvo kultury ČR
Produkce: Johan, z.ú. ve spolupráci s festivalem Dny židovské kultury Olomouc

Představení vzniklo díky finančnímu příspěvku Dotačního programu na podporu umělců v rámci rezidenčních pobytů na území statutárního města Plzeň.

Premiéra 11. září 2018 v Moving Station, Plzeň

Délka představení: 80 min.

 

JAKUB ČERMÁK (1985) Režisér a herec, frontman uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích, dramaturg pražské kulturní sluje Venuše ve Švehlovce. Studoval FAMU a DAMU a nějak nic nedokončil. Jako herec působil pod vedením Miroslava Bambuška, Vandy Hybnerové, Lindy Straub, Howarda Lotkera nebo uměleckého šéfa De Peergroup Dirka Bruinisma. Ve své režijní tvorbě se věnuje jak aktualizovaným přepisům klasických dramat (Makropulos anebo Čapek je mrtvý a Marty je kurva!, Naši furianti, 120 dnů Sodomy) tak dokumentárnímu a experimentálnímu divadlu (Milostný dopis ženě, kterou nemilujeme, Martyrium aneb Umění trpět, Kartografie pekla: Domov). Mimořádným počinem bylo první české představení s HIV pozitivními herci Pašije/ Fragmenty, které vzniklo pro festival Případ pro sociálku. V roce 2017 uvedl oceňované představení imerzivního divadla Bordel L'Amour, které vzniklo v česko-německé koprodukci. Často křičí na herce a pak je mu to líto.