PocketArt: THE TREATMENT OF REMEMBERING / Program Moving Station
16. 4. 2024, 19:00, Moving Station
Tři performerky podstupují společně s diváky proceduru ,,Treatment of Remembering”* v čase, kdy člověkem vyčerpaná příroda již neexistuje. V poetických tanečních obrazech upadají do stavu rozpomínání se na přírodu ve vyprázdněném časoprostoru. Skrze umělou napodobeninu světa, která vytlačila svět reálný, upozorňují na stále větší nahrazování přírodního prostředí za arteficiální produkty lidské činnosti. Probouzením vzpomínek na dávno zapomenuté prožitky v rámci procedury Treatment of Remembering obrací pozornost k jedinečnosti tělesných a emocionálních zážitků s přírodou spjatých. Citlivost sound designu a autorské hudby spolu s extrémními světelnými atmosférami umocňují intenzitu smyslového vnímání a dotváří tak dílo naplněné neustálou vibrací vzniku a zániku. Z uměle vytvořených atmosfér klidu však na povrch vyvěrá silné znepokojení, které tak vybízí diváka k reflexi svého vztahu k životnímu prostředí.
„Představte si, že dýcháte.“
KONCEPT: Johana Pocková
REŽIE: Sabina Bočková, Johana Pocková
TVORBA, INTERMPRETACE: Sabina Bočková, Tereza Krejčová, Inga Zotova – Mikshina
HUDBA: Lukáš Palán
SOUND DESIGN: Jakub Štourač
SCÉNOGRAFIE: Denisa Švachová
SVĚTELNÝ DESIGN: Michal Horáček
DRAMATURGICKÁ SPOLUPRÁCE: Petra Hauerová
Plzeňské uvedení je realizováno za podpory nadačního fondu Zelený poklad.
Z RECENZÍ:
Je možné, že právě toto snad pro český současný tanec konečně znamená překročení prokletí vlastního stínu z druhé poloviny 20. století.“… Choreografie Treatment of Remembering se nevydává cestou angažované a křičící provokace, spíše nutí k hlubšímu zamyšlení.
…“ Imaginace nejsou popisné, ovšem nejsou ani přímo abstraktní, jejich exprese je daná dynamikou představení. Konkrétnost v nich nakonec vyvolává až slovo, ve finále prohlubující katarzi díla a tím posilující emocionální dozvuk celé jevištní akce. A to jak u protagonistů, tak u diváků.“ (Zuzana Smugalová, Taneční aktuality, 20.10.2020)
„Téma rozpomínání se na zničenou a už dávno zapomenutou ryzí přírodu zní více než aktuálně.“ ...“ Dobře fungující sterilní minimalistická scénografie společně s autorskou hudbou, jemným sound designem a světelným designem, vykouzlily společnými silami stav beztíže.“ (Natálie Paulasová, Opera+, 10.10.2020)
Johana Pocková (*1993) vystudovala taneční konzervatoř Duncan Centre v Praze, absolvovala půlroční stáž na Peridance Capezio Centre v New Yorku a dva roky na taneční akademii SEAD (Salzburg Experimental Academy of Dance). Nyní se věnuje autorské choreografické tvorbě, v roce 2017 získala Cenu Jarmily Jeřábkové za choreografii s názvem „VRAŽDA! Malá komiksová historie“. V roce 2018 uvedla choreografii s názvem „Proč ne teď?“, „SPEKTRUM“ a mezigenerační skupinové představení s názvem „Plné sklady citů“, kde mimo čtyři profesionální tanečnice vystupují i 8letá dívka a 89letá babička. V květnu 2019 uvedla premiéru představení s názvem „Na váhu!“, které je duetem herce a tanečnice na téma „Život je permanentní konkurz“. V prosinci 2019 uvedla premiéru s názvem „Jáma lvová“ zkoumající téma mediální manipulace a v říjnu 2020 uvede premiéru Treatment of remembering v divadle Ponec. Johana založila umělecký spolek POCKETART z.s., který slouží jako platforma pro mladé tvůrce v oblasti současného tance a fyzického divadla, díky němuž vznikají komponované i celovečerní taneční představení. Jako performerka spolupracuje se skupinou Tantehorse z.s., Cirk La Putyka, je lektorkou jógy a věnuje se divadelní produkci.
Sabina Bočková (*1995) vystudovala konzervatoř Taneční centrum Praha, po škole byla jednu sezónu členkou Baletu Jihočeského divadla a dva roky sólistkou Pražského komorního baletu. Od roku 2017 působí na nezávislé taneční scéně. Jako interpretka spolupracovala na česko-švýcarském projektu "n o m a d" – Alica Minar a kol., se skupinami Tantehorse – "Vivisectic", "Family Therapy", tYhle – "LEGOrytmus", "Meduza" (ČTP 2019) s Milanem Tomášikem a dalšími. Je členkou spolku POCKETART z.s., se kterým vytvořila představení "Plné sklady citů", jako choreografka vytvořila společně s Johanou Pockovou představení "Jáma Lvová" (ČTP 2020) a jako tvůrce spolupracuje s Tomášem Janypkou na představení "song lines" (premiéra ve Studiu Alta). Zároveň je studentkou 4. ročníku Fakulty humanitních studií UK, kde se věnuje filozofii a antropologii.
Inga Zotova – Mikshina (*1988) pochází ze Sibiře, Rusko. Vystudovala tanec na taneční škole v Petrohradě a na Konzervatoři Duncan centre v Praze. Věnuje se performanci, taneční improvizaci, fyzickému divadlu, zajímá se o západní a východní filozofii. Je členkou Spitfire Company, spolupracovala s Tantehorse, divadlem Archa a dalšími. V roce 2015 získala první cenu Jarmily Jeřábkové na festivalu Nové Evropy. Je spoluzakladatelkou umělecké skupiny Ferst Dadler, spolku POCKETART z.s. a kolektivu Guides, který každoročně působí na festivalu Kiosk (Žilina, Slovensko). V současné době pracuje na projektech: Treatment of Remembering (spolek PocketArt), Byt pre Limbovú (kolektiv Guides), inscenaci PRIMA (Viktor Černický). Studuje estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, praktikuje jógu a vyučuje na taneční Konzervatoři Duncan centre v Praze.