ProART - LUDWIG B. / Program Moving Station
8. 7. 2021, 20:00, Moving Station
ProART Company (CZ) a Phase Zero Productions (DE)
Česko-německý současný taneční projekt věnovaný životu a hudbě Ludwiga van Beethovena.
Choreografie a interpretace: Martin Dvořák, Tine a Morgan Reid, Kristýna Křemenáková / Klára Mullerová, Nelka Lazovič a Mirka Vitásková (28. 9.)
Hudba: Ludwig van Beethoven, Sonority a Morgan Reid
Hlas ze záznamu: Josef Kubáník, Thomas Putensen, Robin Sobek a Franz Lenski
Odkaz na facebookovou událost ZDE.
Na představení není možné využít dárkový voucher Moving Station.
U příležitosti 250. výročí narození skladatele Ludwiga van Beethovena navazujeme na dosavadní spolupráci dvou souborů současného tance – české ProART Company a německé Phase-Zero Productions. Snahou je vytvořit projekt s odkazem na osobnost a dílo Ludwiga van Beethovena, který abstraktní formou přiblíží tvůrčí motivy a pozadí jeho emocionálního života. Beethovenův pohnutý příběh naplněný bolestí a strachem o vlastní zdraví, trvalou ztrátou sluchu a přesto silou a touhou tvořit jsou předmětem našeho uměleckého zkoumání. S těmito aspekty jeho života pokládáme sobě i divákům tyto otázky: Jak naložit se strachem o ztrátu či pomíjivost v rovině tělesné i sociální? Jaký dopad má na naši psychiku fakt, že přijdeme o “to nejdůležitější”? A jakou sílu to v nás vyprovokuje ve snaze přežít a nepoddat se?
Pracujeme v rovině taneční, choreografické, slovní, hudební a necháme publikum pocítit Beethovenova tvůrčího ducha skrz těla a myšlenky současných umělců. Čeští tvůrci Kristýna Křemenáková a Martin Dvořák zvolili za výchozí bod svého tvůrčího procesu trojdílný milostný dopis LvB z roku 1812 psaný v Teplicích a adresovaný dodnes neznámé adresátce. V užším výběru zůstávají dodnes tři ženy: Josephine Brunsvik, Antonie Brentano a Bettina von Arnim. Jako hudební základ jim posloužila Beethovenova poslední 10. houslová sonáta rovněž z tohoto období. Tu však skladatel Jan Hanák alias DJ Sonority přetransformoval do zcela současného zvuku. Choreografický slovník se snaží projít jakýmsi vývojem od abstraktní neoklasiky přes moderní, po současné techniky až po absolutní improvizaci. V našem pojetí se stává Beethovenova a Hanákova hudba jakýmsi mostem mezi minulostí a současností. Kus nemá za úkol realisticky reflektovat Beethovena, pouze z jeho umění vytvořit umění nové – současné. Raritou je snad i fakt, že Kristýna Křemenáková nejen tančí, ale hraje části houslového partu sama.
