RUN OPERUN: LOGIKA CHAOSU / Program Moving Station

5. 10. 2021, 19:00, Moving Station

Inscenace Logika chaosu z dílny RUN OPERUN zkoumá, jaký vliv mohou mít malé neurotické poruchy, obsese a strach na běžné společenské situace. Čtyři lidé se setkávají v cizím bytě na večírku. Čtyři lidé a čtyři různé pohledy na stejný večer. Kdo má pravdu a kdo by měl raději odejít?

Na libreto režisérky Vilmy Bořkovec složili hudebníci Kryštof Kříček a Václav Havelka (členové kapely Please The Trees) s pomocí hudební improvizace operních pěvců současné operní dílo, kde opera a elektronická hudba společně existují vedle sebe.

Hrají: Jan Milan Vedral, Eliška Gattringerová, Raman Hasymau, Kristýna Kůstková, Martin Vodrážka
 
Námět: Vilma Bořkovec, Barbora Pokorná a kolektiv
Hudba: Kryštof Kříček, Václav Havelka
Libreto: Vilma Bořkovec
Hudební spolupráce: Anna Novotná Pešková
Koučka hudební improvizace: Bella Adamova
 
Režie: Vilma Bořkovec
Dramaturgie: Barbora Pokorná
Scénografie: Anna Pospíšilová
Choreografie: Helena Štávová Ratajová
Kostýmy: Vojtěch Hanyš
Light design: Judita Mejstříková
Make-up: Justina Urbanová
Rekvizity: David Ramdan
 
Na toto představení se vztahuje předplatné Moving Station 2021/2022.

Produkce: Martina Watzková, Adriána Spišáková
PR produkce: Mahulena Vondrášková
Asistent PR a produkce: Barbora Hamáčková 
Hudební produkce: Johana Matunová
 
Sponzoři:
Ministerstvo kultury České republiky, Magistrát hl.m. Prahy, Nadace Český literární fond, Nadace Český hudební fond, Státní fond kultury, DAMU, HAMU, Nadace život umělce, OSA
 
"Soubor neurotických poruch, do nějž spadají i obsese, je považován za neinfekční epidemii jednadvacátého století. S obsesemi se za život setká až 80 % populace. U tří procent se pak stav vyvine do vážnější, dlouhotrvající neurotické poruchy. Tento pojem duševní poruchy má často společenský problém s uznáním. Je ekonomicky a politicky nežádoucí. Všichni jsou přece šťastní a mají všechno, každý je schopen dosáhnout všeho potřebného“.
 
Inscenačnímu týmu nové autorské opery byly největší inspirací osobní zkušenosti s obsesivními myšlenkami. Jak tyto myšlenky ovlivňují naši komunikaci s okolím? Jsou obsese normální? A kde společnost nachází hranice normálnosti? Inscenace mimo jiné vychází i z fascinace pozorování reality a uvědoměním si, že ji ve svém omezeném pohledu nikdy nemůžeme postihnout celou.